Včelařská konference

Zajímavé, jak se názory a zkušenosti jednotlivých včelařů mohou lišit.

Seznam otázek bych ještě rozšířil o tyto:
Na jaké rámkové míře včelaříte?
V kolika nástavcích zimujete?
Jakým způsobem krmíte (jednorázové zakrmení, podněcovací krmení, krmení na dvě etapy - srpen + dokrmení v září)?

Jinak dávat mor do souvislosti s tenkostěnnými úly je dost odvážné tvrzení.

MV

Šla by troch víc popsat konstrukce? Materiál. To vyrábíte, nakupujete? Kde?
A jak psal Aleš, stanoviště, výnosy obou skupin.

Docela mě to zajímá.
---------------------
A i zkušenosti s úly od LYSONĚ, pokud je někdo další má. Životnost atd.

Díky

Karel

Můžete Karle trochu detailně rozvést Váš příspěvek. Nadmořská výška, oblast, výnos v jednotlivých snůškách, jaké nemoci jste měl a mají včelaři v okolí apod. Děkuji

Tipnul bych, že jde o lipový med, tento med každý rok má jinou chuť a vůni. A minulý rok se mi vracely reference od zákazníků, že v lipovém medu cítí citron. Tak podle toho usuzuji.

Úlohou dobrého nástavkového úlu z hlediska chovu včel a hlavně samozřejmě výnosu medu je kvalitní úlová sestava a podle mého názoru je na prvním místě volba materiálu, ze kterého je vyrobena.

Nástavkový úl by měl být především snadno rozebíratelný a rozšiřitelný o prostor jak v plodišti tak i v medníku.Podle mých zkušeností tyto požadavky splňuje
nástavek který je velmi lehký to nejvíce ocení senioři,ale největší význam kladu na vysoce tepelně - izolační materiál skládá se:
Polystyrenový skelet o síle stěny 4cm. kde je dovnitř tohoto nástavku vlepena 1cm. silná polyuretanová vložka,která je po celé ploše nástavku uvnitř potažena hliníkovou potravinářskou folií.
Stále se diskutuje a s cela logicky o problematice tepelné izolace a síle úlové stěny.Tak zvané tenkostěnné dřevěné nástavky o síle stěny 25 mm. jsem sám měl vyzkoušel několik let a jednoznačně zavrhl.A důvody které mne k takovému činu vedly byli zřejmé neboť než jsem tyto nástavky vyřadil úplně s chovu
tak jsem je 5 let vyhodnocoval byly na stejném stanovišti a vždy na střídačku jeden dřevěný a druhý s polyuretanovou vložkou (dna a střechy byli na obou typech úlů stejná)a všechno jsem si každý rok pečlivě dokumentoval.A důvody:
1.) V zimě příliš velká nepřiměřená spotřeba zásob až 25kg.(úhyny na vyhladovění) z toho vyplývá že včely v úle o síle stěny 25 mm.(tenkostěnném) musí tyto zásoby přepracovat a uložit( dobrému včelaři to udělají ještě letní včely musí včas začít s krmením) z důvodů snadného prochlazení a promrzání nástavku mají včely velkou spotřebu zásob na udržení tepla v chumáči což je pro ně velká zátěž na vytvoření této energie na teplo a vysilují se tímto.Je to ještě trochu složitější včely začínají později plodovat a negativně reagují na náhlé venkovní tepelné změny.
2.) V létě je situace opačná dochází k nadměrnému přehřívání úlu a to zaměstnává včely tzv. větráním úlu aby se jim plod nepřehřál a nepřišli o něj proto se nemohou tyto včely věnovat snůšce.V ne poslední řadě je tu zvýšený výskyt varroázy moru včelího plodu a nosemy.
Skušenost s mé dokumentace je že i na jaře slabší včelstvo o hmotnosti 0,75 kg. mi poskytla v mém velmi dobře utepleném úle až o 60% vyšší výnosy medu než včelstva i větší hmotnosti v úlu tenkostěnném.Proto upřednostňuji a považuji za smysluplné řešení chov včel jen ve kvalitně utepleném úle.
Největší přednosti jsou paradoxně v létě (v zimě u tenkostěnných úlů nejen že zaplatíte více za cukr,ale hlavně včely se dvakrát více napracují na udržení teploty) a to proto,že dobře zateplený úl (nástavek) je totiž po celý rok stejná teplota ať je venku -30 nebo +30 stupňů C rozdíly jsou + - 2 stupně a toho vyplývá včely nespotřebovávají tolik energie na zahřívání třením v zimním chumáči ale hlavně v létě nemusí úl ochlazovat větráním kvůli přehřátí plodu,čímž ušetří svoji energii a mohou se plně věnovat snůšce.Nástavek je vyroben ze speciální zdravotně nezávadné biologicky neškodné termoizolační polyuretanové hmoty.
Je nehořlavá tzv. s uzavřenými molekulami což zaručuje nízkou tepelnou vodivost a prakticky vylučuje jakýkoli únik tepla a kondenzování vody vně i uvnitř nástavku.Další velkou předností nástavku je nízká hmotnost 0,80kg. to ocení zejména starší včelaři.Polyuretanová hmota má vynikající tepelně-izolační vlastnosti v porovnání s polystyrenem v poměru 1:3 (tzn.že 1 cm. polyuretanu se rovná 3cm. polystyrenu) Za dobu asi 5 let co používám tuto hmotu,nedošlo ani jednou k poškození nástavku včelami avšak ani mravenci hlodavci nebo ptactvem.Za nejdůležitější považuji skutečnost že má včelstva netrpí nemocemi jako škůdci varroáza(samozřejmě preventivně léčím),mor či nosema.Je to tím že včely mají mikroklima vůbec nepřijdou do styku ani s polystyrenem ani s polyuretanem celé vnitřní stěny jsou potaženy hliníkovou folií a dosedací plochy jsou polepeny hliníkovou samolepící páskou nevím proč,ale včely téměř vůbec netmelí stěny nástavku asi jim nevoní (škůdci se nemohou do hliníku zavrtat odpadá i tzv. vypalování nástavků desinfekce a nátěry) Spotřeba zásob na zimu v mých úlech je 8 -10kg krmím 12kg. na včelstvo.
Odůvodnění:
Za1.Spotřeba zimních zásob cukru je 10kg dřevěné 25kg za zimu
2.Výtěžnost tedy snůška medu průměrně je až 80kg ve dřevěných 40kg.
3.Omezení nemocí všech druhů je minimální paraziti se nemají kde skrýt do dřeva se zavrtají(nutně musíte dřevěné nástavky vypalovat a desinfikovat natírat atd.)
4.Životnost mých úlů je při správné manipulací a údržbě neomezená.
5.Včely v mých úlech díky 100% tepelně izolační vrstvě mají v zimě i létě stálou teplotu kolísá + - 2 stupně dřevěné i zateplené + - až 15 stupňů a tím je dána zimní rozdílná spotřeba cukerných zásob a o 100% vyšší snůška medu.
Návratnost ceny úlů je již v prvním roce dvojnásobná tzn. cena úlu asi 3000kč. Cena za prodaný med cca 80kg. krát 100kč.za 1kg. je 8000kč. Karl

Zdravím,
můj med je chuťově kyselejší jakoby citronovou chut by měl jakého původu by mohl být. Díky za odpověď.

BUDE LI SE CHOVAT JAK PŘI PRODEJI PS ULU-NÁVOD K OBSLUZE ZAŠLU-JAK SNÍM MANIPULOVAT,POTOM SE ANI NEOZVE-UŽ MÁ ZAPLACENO NEUPOZORNÍ NA ZMĚMU U PODMETU CHYBÍ NÁLETOVÉ LIŠTY,POMOCNÍK K UZAVŘENÍ ČESNA PO FUMIGACI,ČÍM ÚLY OPRAVIT,-MRAVENCI,NÁTĚŘ,ATD.TAKOVÉ JEDNÁNÍ NENI SPRÁVNÉ

pokud byly palety ošetřeny nějakým insekticidem. Neošetřují se tak všechny palety, ale jen část (zejména pro mezinárodní transport). Jde o opatření proti zavlečení cizokrajného hmyzu nebo dřevokazných hub."
---------------
Co jsem se dozvěděl - ale je to jen z doslechu - tak na paletách co prošly hranicí je vypálená značka - připomíná klas. A znamená to, že prošly tepelným zpracováním - teplota v dřevě měla překročit 50stC.
Ale jestli k tomu existuje alternativa chemického ošetření mi ten člověk neřekl. Možná bych se rozmýšlel je použít. ALe byla o ně rvačka, protože na rozdíl od jiných beze znaku velmi dobře hořely. :-) Takže doufám, že dělaly jen tepelné ošetření.
A mě bylo lepších prken líto pálit, takže z nich mám boky nástavků. :-)

A dokonce se některé palety dělají z vejmutovky. Japonský topol taky není špatný matroš.

Karel

já myslím že vyhraje Sciskala nebo že by Švamberg. ...
------
Za situace, kdy může kandidovat vedoucí aparátu je cokoli jiného překvapení.

No v Čechách běžné. :-(

Karel

Osobně bych preferoval Sciskalu.........

Pojdme tipovat já myslím že vyhraje Sciskala nebo že by Švamberg. Kdo chce dotace volí prý jiného,ale koho to tydy netuším!

"Chtěl bych včelaře upozornit na případnou nevhodnost paletových prken na výrobu nástavků nebo rámků, pokud byly palety ošetřeny nějakým insekticidem. Neošetřují se tak všechny palety, ale jen část (zejména pro mezinárodní transport). Jde o opatření proti zavlečení cizokrajného hmyzu nebo dřevokazných hub."

Já bych chtěl upozornit na to, že použité palety a podobné dřevo mívá v sobě zasekaný písek, špony a podobný materiál z toho, jak se palety všelijak šoupají po zemi. Je třeba s tím počítat, vybírat dřeva, případně používat nástroje už otupenější, které stejně se mají naostřit. Jinak se takové levné dřevo může skrz otupení nástrojů pěkně prodražit. Hlavně pokud se hobluje. Nezanedbatelná může být i bezpečnostní věc, jiskření takových nečistot při kontaktu s nástrojem, hlavně v nějaké truhlárně s intenzívním odsáváním dřevěného prachu, kde se ty jiskry nasají do potrubí.

Jinak dřevo impregnované nějakým trvalejším jedem proti houbám a hmyzu je u nás nebezpečný odpad, tuším ho snad firma nesmí soukromníkovi vůbec ani prodat.

> Jedná se o paletová prkna a trámky

Chtěl bych včelaře upozornit na případnou nevhodnost paletových prken na výrobu nástavků nebo rámků, pokud byly palety ošetřeny nějakým insekticidem. Neošetřují se tak všechny palety, ale jen část (zejména pro mezinárodní transport). Jde o opatření proti zavlečení cizokrajného hmyzu nebo dřevokazných hub.

Docela mě udivilo, že zde nebyly ani uzavírány sázky na vítěze.
:-)
Asi je to jasné.

Karel

Dobrý den, nabízím cca 28 m3 dřeva. Jedná se o paletová prkna a trámky (odhřebíkovaná a vyrovnaná na hráň) Prodej možný ihned. Bližší informace na telefonu 736721320, zašlete-li mi Váš email, zašlu Vám foto. S pozdravem Suchý

Jenom to co je na iternetu, víc o tom nevím.Zkoušel jsem tři ruzne vyrobky,Gutafol je nevhodný ma malou propustnost ,tu třeti nevím, ale včely ji rozkousaly.Koupil jsem ji ve stavebninach za 51kč bm http://www.stresni-folie.cz/difuzni-kontaktni

dnes vyl zahájen sjezd máte někdo zprávy co je nového se stanovami kdo bude předseda atd.

nemůžete o folii jutadach napsat něco více, například jak je moc propustna kde ji je možno koupit, a podobně.

Dlouhodobě používám celoročně nepropostnou folii, igelit nebo PVC, poly vinyl chlorid.
Nechávám folii na horních rámkach i v zimě a v 3NN optimal nemám nadmerné vlhko.
Podle máho názoru v úle není vlhko proto že folie zcela netěsní a česny a netěsnostmi uniká dost vzduchu a tím i vlhkosti.

V obdobi předjaří při plodování je pak vlhko ve všech včelstvech, voda se sráží na studených stěnách a vytéká nebo mrzne po dně úlu.

V Moravské včele je taková, plnička medu do rámků znázorněna. Je to dvouplášťová nádoba, postaví se na sporák , uvnitř pláště se ohřívá voda a ve vnitřní nádobě med. Rámek se ponoří do nahřátého medu a při sklonu buněk by se ty bublinky měly vyplatit. Nádoba je velikostně, asi tak na čtyři rámky. Vnější plášť má napouštěcí hrdlo nahoře a vnitřní na med má výpust dole přes oba pláště.

"Riziko jsou teď zásoby. Nejlepší doplnění je rámek s medem. Pokud není zásobní rámek na skladě, tak položit souš rozehřát med ve sklenici a do buněk med nalít. Jestli ale včelstvo vyzimuje je ve hvězdách."

Nalití je problém, protože v buňkách dole zůstanou bubliny a dost medu zůstane zvenku buňěk a bude po vložení vlhnout a téct, včelky tak zřejmě budou muset většinu těch nalitých zásob přemisťovat, což je v zimě zatíží.
Já jsem kdysi zvažoval plnění jednotlivých buňěk injekční stříkačkou. Trošičku rozředěný med s obsahem vody kolem 20 % a na vyhřátém místě, aby med ze stříkačky šel a za nějakou hodinku by byl plást naplněný. Pokud nejsou jiné už zpracované zásoby a pro záchranu cenného včelstva a matky by se taková piplačka bezesporu vyplatila. Ovšem nevyzkoušel jsem to, zatím nebyl důvod.

Ad čalounické. Měl jsem podobné. Při zatloukání dobré , ale když jsem je chtěl dorazit , tak u poloviny z nich ulítla hlavička . Ta tam byla snad lepená dodatečně. Zbytek uletěl při prvním páčení rámku. To je teprve pakárna.

Mili vcelari!

Omlouvame se za vypadek konference, zpusobeny chybou v konfiguraci,
ktera se necekane projevila az ted. Prispevky mezitim odeslane pres web
si muzete precist na:

       http://www.vcely.or.cz/konference.pl

                            Petr "Pasky" Baudis

Promiňte, zapomněl jsem na značku, je to paropropustná folie Jutadach 135. Tu včely nevykousaly a je tam od května, jiné jsou nevhodné.

O zásoby strach nemám těch tam bylo fakt dost.Vždy mám včelstva nakrmená dostatečně,vždy jim ještě na jaře odebírám rámky se zásobou které používám při tvorbě oddělků.Uvidíme jak to dopadne sám jsem na to zvědavej.Jinak včel v zimním chomáčích je dost,obsedají každé asi těch 5 rámků

Tichá výměna se děje z pravidla v podletí, ale není to podmínka. Jde o odstranění matky, která přestává ovládat, pro své stáří nebo vykladenost včelstvo feromony. V tomto případě kdy včelstvo zimuje dvě matky s největší pravděpodobností došlo k tomu, že na jedné straně je matka stará a pro včelstvo nevhodná a na druhé straně je matka mladá pozdě v podletí vylíhnutá a nestačila se například pro špatné počasí oplodnit a nebo rozklást, takže ani mladá matka neovládá včelstvo dostatečně, tak aby včely starou matku odstranily. Kolem vánoc, by se mělo oteplit, a do té doby bych si připravil tenkou přepážku uvnitř s mateří mřížkou a při oteplení, bych celý nástavek posadil na nízké dno a přepážku s mřížkou bych vložil mezi ty dvě včelstva a zkusil je dozimovat jako dvoumatečné. Včelstvo si na jaře bude moci vybrat, která matka má pro ně větší cenu na kterou stranu se přidá. Riziko jsou teď zásoby. Nejlepší doplnění je rámek s medem. Pokud není zásobní rámek na skladě, tak položit souš rozehřát med ve sklenici a do buněk med nalít. Jestli ale včelstvo vyzimuje je ve hvězdách.

"Budete rád,když alespoň 1 matka přežije zimu a pokud brzy na jaře s tím nic neuděláte,nebudete mít ani jednu z nich.
Myslet je houby vědět,konat se musí..."

Nojo, ale co konkrétně má konat? To se takhle dobře radí, když se nic konkrétního neporadí.

Po pravdě mě ale taky nic konkrétního nenapadá.
Snad jedině modlení, aby obě části nebo aspoň ta s inseminovanou matkou byly dostatečně velké a každá z nich měla dost zásob, aby tak přežily mrazy a v oblevě bylo možné do nich jít a spravit to.

Dobrý den sháním větší množství Rámkových plastových krmítek na dva rámky 39*24 děkuji za odpověď Salvet tel.737533383 nebo poraďte mi kde je koupit.

Včera jsem byl na včelnici a ve vozech a jedno včelstvo kde mám 3 roky starou inseminovanou vynikající matku má včelstvo pod folii na každé straně nástavku dva zimní chumače včel.Tak si myslím že tam bude stára inseminovaná matky a ještě mladá matka s tiché výměny.
****************************************************
Budete rád,když alespoň 1 matka přežije zimu a pokud brzy na jaře s tím nic neuděláte,nebudete mít ani jednu z nich.
Myslet je houby vědět,konat se musí...

Včera jsem byl na včelnici a ve vozech a jedno včelstvo kde mám 3 roky starou inseminovanou vynikající matku má včelstvo pod folii na každé straně nástavku dva zimní chumače včel.Tak si myslím že tam bude stára inseminovaná matky a ještě mladá matka s tiché výměny.

"Já používám čalounické, tam je hlavička ještě většinou v pořádku. Jinak s Vámi souhlasím. Zhoršující se kvalita materiálů stavebních hřebíků se plně projevuje zejména u delších. Když jsem vloni přelaťovával střechu na baráku, tak se přibližně každý třetí ohnul... Přitom jsem měl k dispozici ještě zbytek starších, které se při zabíjení ohnuly jen zcela výjimečně."

Z hřebíků je komodita, všechny podobné jsou za zhruba stejnou cenu a výrobci mezi sebou soutěží, kdo hřebíky vyrobí nejlevněji.
Případně, když u běžných hřebíků na rozdíl od sponek není specifikována tvrdost materiálu, používá se ta nejměkší ocel.

čauky chci se zeptat jakou paropropustnou folii používate a včely jí nekoušou?

Já používám čalounické, tam je hlavička ještě většinou v pořádku. Jinak s Vámi souhlasím. Zhoršující se kvalita materiálů stavebních hřebíků se plně projevuje zejména u delších. Když jsem vloni přelaťovával střechu na baráku, tak se přibližně každý třetí ohnul... Přitom jsem měl k dispozici ještě zbytek starších, které se při zabíjení ohnuly jen zcela výjimečně. Vždy záleží na konkrétním výrobci, ale s pravidelností narážím v této oblasti na naprosté šunty. Tak je to i s těmi hlavičkami.

Taky jsem viděl sponkovačku v akci na jedné výstavě .
Bohužel používám odpadní dřevo a to má někdy dost hustá léta a taky divně kroucená. To by se všechno rozštípalo .
Takže sbíjím v samo domo přípravku . Poslední dobou narážím na problémy s hřebíčky . Ty co se prodávají na rámky mají hlavičky , které se již dost zmenšily a jsou krátké. V nouzi je ale možné je použít . V nouzi . Prodávané stavební hřebíčky již se dají zaměnit s kolářskými . Jo to je to šetření . Již kupuji silnější než je třeba , ale i tam je to s každou další várkou horší a horší .

Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout. pepan

Na prvý pohľad je to logické, ale za vyše 50 rokov, sa mi ešte nestalo, aby som vytočil med s obsahom vody nad 18% a skvasil mi v nádobách. Ale už sa mi to stalo vtedy, keď bola malá prestávka v znáške medzi repkou a agátom, keď včely nemali čas vodu odpariť.

Mám jednoduché úľové dná, letáče (20x380 mm) otvorené naplno, s tromi až štyrmi nadstavkami výška 280 mm.
Včely ako také majú vyvinutý tak dokonalý systém odvetrávania vnútorných priestorov úľa, že s tým nemajú problém. Dokážu odvetrať aj hlbšie dutiny, pretože sa vedia zoradiť do "zástupu" hlavou dovnútra úľa na letáči a pokračujú i v uličkách alebo na stenách úľa a to kmitaním krídiel si vnútorný vlhký vzduch podávajú z krídla na krídlo. V čase včelej nečinnosti (zima) sú včely odkázané len na prirodzené odvetrávanie úľového priestoru čo sa nedá porovnávať s vetraním úľa v čase chovu plodu a znášky.

Svojimi zásahmi do tohoto systému človekom, možno je to i dôsledok otvorených očiek a otvoreného dna, čím zasiahneme do ich osvedčeného systému odvetrávania a výsledkom je med s vyšším obsahom vody.
Ale to je len moja "teória"

Ano, to jsou ty další vlivy, jako je nepříhodné počasí. Ovšem více lidí zde popsalo rozdíly mezi uteplenými a neuteplenými úly v jinak stejných podmínkách...

"Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout. "

Mně připadá, že v klasickém starém úlu, kde je jen jedno česno, tak včelky při zahušťování zásob tím česnem vyfoukávají vzduch ven. Dovnitř úlu vzduch prosakuje skrz škvíry kolem okýnek, latiček a podobně, tudíž s větším odporem. takže toho vzduchu je málo a včelky ho stačí ohřát, takže dobře vysušuje.
V nástavkovém úlu vzduch vyfukují obvykle horními očky a do úlu vzduch vstupuje přes síto a přes spodní česno, je li otevřené. To jsou hodně velké otvory a vzduch tam tak proudí volně, bez odporu. Toho vzduchu je tak mnohem víc a včelky ho tak nestíhají ohřát, zásoby se tedy zahušťují pouze když venkovní vzduch je suchší a teplejší. Pokud je venkovní vzduch vlhký, zásoby se nezahustí. Plus se k tomu připočte to, že v nástavkovém úlu je toho medu k zahuštění až násobky víc než v klasickém úlu a tak med z nástavků je v průměru zahuštěný méně a to zahuštění je citlivější na momenální počasí a vlhkost na stanovišti.

Já tovidím jinak Při příliš vydatné snůšce to včely nestačí vysoušet zvláště když v případě řepky bývá poměrně vysoká vlhkost vzduchu venku, ten proudící vzduch ji prostě nemůže pojmout.

pepan

Již 4 den nepřicházejjí příspěvky na meil.

Pepan

Pominu-li nedočkavost včelaře a extrémně nepříznivé počasí, pak si myslím, že na vysoušení medu má velký vliv narušování cirkulace vzduchu vyvolané včelami. Pokud je zasíťované dno, otevřená očka, tak včely nezvládají usměrňovat proud vzduchu a mají problém s vysoušením medu, a nejen to.
Jako další vliv bych pak viděl ten rozdíl uteplený/neuteplený úl.

Milan Čáp

>krásně suché úly,až mám obavy jak to dopadne z jara.<
-----------------------------------------------------------
Až počasí dovolí, a budete-li chtít rušit, podívejte se do zimního hroznu. Včely si vodu schovávají v plástech na kterých sedí. Avšak, zda to bude platit i při použití paropropustné fólie, to nevím. Podělte se.
JK

Koupil jsem několik druhu paropropustných folii ....
-----------

Já zkoušel černou netkanou textili co se dává na záhony.

Vše dobré, až na to že ji včely prokousaly. Ke zkoušení silnější pod střešní krytiny jsem se nedostal. Mně to zajímalo hlavně proto, že jsem nad tím podněcoval přímo cukrem v pytlíkách.
Což po dostupnosti plast krmítek ztratilo smysl. A taky jsem došel k tomu, že pytlovina (umělohmotná) je stejně dobrá pro můj účel. Šířka pytle je snad dělaná přímo na Langa.
Někde to mám na stropě dále, ale moje úly ventilují dost spárami mezi palubkami a dalšími skulinami. :-)

Karel
Karel

Mám tenkostěné úly,vysoké podmety zasyťované,na dvaceticentimetrových paletach.Letos přímo to z úlu teklo. Podotýkam že mám dost vlhké stanoviště. Koupil jsem několik druhu paropropustných folii a výsledek,krásně suché úly,až mám obavy jak to dopadne z jara.Několik obrázku s pruhlednou folii a paropropustou ,v galerii viz;www.vcelypavera.wz.cz

Je to Lukopren a dá se koupit za necelejch 400kč zde-
http://www.drostra.cz/?PID=27113&tabid=3

Materiál na výrobu forem se jnenuje Lokopren N 1522.
Jeden Kg stojí cca. 500 Kč.
Formy je dobré vystužit zednickou perlinkou.

Jarda

"""""snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí"""""

Chladné počasí je vždy výhodné pro vysoušení medu. Nejhorší je teplé a vlhké.

Nevíte někdo označení hmoty (silikonu) na výrobu forem na svíčky a kde ji popřípadě koupit?
A máte někdo zkušenosti s výrobou forem?
Díky.

Pokus na myších, který jsem uvedl je samozřejmě modelový příklad a u nejpočetnější skupiny ( pět párů) pokus trval přes dva roky. A měl nás naučit, kam se dostanem, když u plemenitby nebudem používat hlavu. Pokud by se teoreticky mělo něco podobného projevit u roztoče tak při disciplíně ošetření bych to odhadnul na minimálně patnáct let. Vypadá to číslo hrozně a v plošné praxi je to nemožné. Ale když čtu, že roztoč je tu třicet let, tak je to spíš o trpělivosti bojovat. Za těch osm let co se nějaké selekci věnuji jsem u včelstev přece jednu změnu zaznamenal, kromě nízkeho spadu se zmenšila síla zimujícího včelstva. Na začátku jsem měl včelstva, která v prosinci seděla na 7 uličkách teď mám včelstva, která obsedají tak 5 uliček. Zimují slabší, ale na jaře to velmi rychle doženou a na řepku jsou o stejné síle a snůška se nezměnila. Aleš

Mám tenkostěný úl, zasíťované dno otevřené naplno, očka otevřená, úly jsou umístěné na paletě třicet centimetrů nad zemí. Za špatného počasí má med o dvě procenta víc vlhkosti než stejný úl umístěny v maringotce. A nepomůže ke ztrátě vlhkosti ani vytáčení o týden později. Ale pokud je počasí pěkné, tak vlhkost je stejná. Aleš

Taky jsem to zjistil

Dovolim si nesouhlasit,

pouzivam jak stare izolovane uly nastavkove s plnym dnem, vyska podmetu 3-4 cm, tak i masiv 25 mm parafinovane s celozasitoavnym dnem, vyska podmetu 7-8 cm, ocka atd.
Pouzivam oba tyto typy ulu ke kocovani, priblizene stejne silna vcelstva, stejne stanoviste.

Nejsem zadny divoch a vytacim zavickovane plasty.
Kdyz neberu jako standard letosni jaro, ktere bylo extremne vlhke, tak jsem pak vytacel pohanku- zacatek zari a rozdil byl skutecne do 1,5 % , vzorek byl 30 vcelstev, v pomeru 20 novych a 10 starych.

PZ

"Tak jsem tedy zkusil tu pěnu. Obyčejná montážní pěna odlomená od nedávno zapěněného okna. Namočená na cca 1 minutu do parafínu ohřátého na 195 st. Pokud byla teplá, tak výrazně změkla, ale po vychladnutí nezměnila objem, pevnost a v řezu ani výrazně nenapila parafín"

Je třeba vyloučit, že z takhle ohřátého polyuretanu nebudou vznikat nějaké toxické zplodiny rozkladu, které by se přes stěnu potom mohly dostávat do včel a do medu. Stabilita polyuretanové pěny při tak vysoké teplotě rozhodně výrobcem zaručena nebude a možnost vzniku nějakých toxických zplodin, mnohem horších než třeba při lakování nástavků obyčejnými barvami, je tak dost reálná.
1 minuta pro tepelně izolační pěnu nic neznamená, s největší pravděpodobností se vysoká teplota vůbec nedostala do hloubky pěny.

"Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování."

Je fakt, že na takový med ojediněle po odvíčkování taky přijdu. Připadá mi, že na to má určitý vliv mikroklima stanoviště v kombinaci s počasím těch pár dnů, kdy včelstvo tu příslušnou dávku medu zpracovává. Například pokud je stanoviště na místě, kde se těch pár dnů dlouho drží rosa a dlouho do poledne je vlhko.

>Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně.<
------------------------------------------------------------
Naprostý souhlas. Tenkostěnné úly a zasíťovaná dna na množství vody v medu oproti "izolovaným" úlům nemají žádný negativní vliv. Naopak, prohřáté stěny úlu, otevřená očka a zasíťované úlové dno, napomáhají cirkulaci vzduchu a tím lepšímu odparu vody při zahušťování a zrání medu v plástech. Vliv na vyšší obsah vody v medu má vlhké počasí a sám včelař, který nenechá med ve včelstvu uzrát. Za to však již nemůže úl, nýbrž včelař. V minulých letech jsem míval obsah vody v medu 15,5 - 16%. V letošním "mokrém" roce to činilo 16,9% - měřeno v laboratoři VÚVč. v Dole. Čili, o 1,1% méně než kolik dovoluje norma Český med. Na řídký med si u nás ale stěžovali i včelaři, kteří chovají svá včelstva v izolovaných úlech.
JK

Nedočkavost není vždy příčinou řídkého medu. Naměřil jsem ojediněle až 24 % vody v zavíčkovaném akátovém medu, vytáčeném 1,5 měsíce od poslední snůšky, měřeno v jednotlivých buňkách při odvíčkování. Takový med nápadně rychle stéká při odvíčkování. To je ale extrémní hodnota po mimořádně vydatné jarní snůšce a mimořádně vlhkém létě. Vytočený med i v této problémové situaci mívá 18-19 %, v horní vrstvě obvykle něco přes 20 %. Pokud se sebere řídký vršek v nádobě nebo se odpaří vysoušečem v medárně, tak celek jde i slabě pod 18 procent, což je přijatelné. Také ale vzpomínám na 15-17 % v univerzálech. Ale jak jsem napsal níže, není to důvod vracet se od nástavkových úlů zpět. Spíše najít příčinu a řešit efektivně tento problém.
--------------
mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

mnozí tady avizují řídký med pod víčky - tady bych na nedočkavost nesázel, snad jen při výjimečně chladném a vlhkém počasí. Jinak samozřejmě souhlas, nedočkavost je největší "ředidlo" medu.

Chtělo by to nějaké pozorování, nejlépe na jednom větším stanovišti. Sledovat med z úlů bez podložek/s podložkami a nejlépe ještě zateplené/tenkostěnné. Jasně se tím odliší vliv úlu a jedné straně a vliv stanoviště, počasí, svůškových pdmínek a nedočkavosti včelaře na straně druhé.

"Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka."

Já myslím, že za 20 let bude v první řadě nouze o kvalitní léčiva. Současná vysoce účinná chemická léčiva totiž nikdo nevyvinul na varaózu. Včelařští výzkumníci pouze převzali osvědčená léčiva, která se s úspěchem a ve velkém množství používala na roztoče jinde. Z toho plyne i nízká současná cerna těch léčiv, nejsou v nich náklady na nějaký výzkum a vývoj. V budoucnu to tak nebude a nová účinná léčiva, pokud budou objevena, budou o to dražší.
Včelstva budou menší a na úkor medného výnosu se bude zavádět v létě přestávka v plodování, pokud agresivita roztoče a případných virových nákaz a dalších stoupne natolik, že dnešní co nejsilnější včelstva s celoletním mohutným plodováním budou VD pravidelně poškozována a ničena i přes léčení nebo bude jejich léčení hodně drahé.
Rojit se asi víc nebude, chytit a usadit jeden každý roj znamená hodně práce a vyplatí se i v budoucnu jen včelařům s pár včelstvy a to ještě těch, co u těch včelstev mohou denně být. Proti nějakému dělení včelstev přes oddělky a podobně.

"za větší obsah vody v medu opravdu může celozasíťované dno(pak jsou včely jsou línější víčkovat) pokud je vysoká vlhkost vzduchu pár dní před vytáčením,řeším to zakrytím varoa podložkou,protože po medobraní dávám hned kyselinu tak bych ju stejně dal,nebo počkám na lepší počasí"

Podle mně spíš za to může nedočkavost včelaře a snaha vydobýt ze včel co nejvíc medu. Dříve se běžně včelařilo tak, že po ukončení snůšky se med nechával ve včelách klidně i 14 dnů i déle. Někteří včelaři zásadně nechávali med až do další snůšky. Kromě řepkového, který v plástech tuhnul, přirozeně. Tím bylo automaticky jedno, jestli jsou včely v superuteplených úlech nebo třeba v úlech s 1 centimetrem dřeva, v době vybírání medu potom ve včelách nebylo nic jiného než zahuštěný zavíčkovaný med. Ovšem za cenu toho, že řidký nezavíčkovaný med často nebyl zahuštěn, místo toho byl spotřebován. A někdy i část toho hustého medu. Případně, pokud včelař nezaregistroval snůšku, byla část další snůšky kvůli plným plástům promarněna. Výnos medu byl tak běžně poloviční nebo ještě menší. Proti dnešku, kdy v podstatě jak je v úlu med, tak se vybírá.
Přirozeně že pokud byly extrémně vlhká období, jako třeba tady letos ke konci května nebo jako byl loňský červen, tak i zavíčkovaný med byl řídký, to byly ale výjimky.

U vysušovadel je potom otázka, jak při vysušování medu ten med poznamenají. Například u vysušovadel s foukaným vzduchem potom med působí jako účinný vychytávač všeho prachu, který v tom vzduchu je. Takže v trochu prašném prostředí se potom v medu vedle pylových zrn objeví prach z tohoto místa. Paradoxně pokud je to alergický prach, mohlo by pojídání takového medu slabé alergie na prach imunizovat podobně jako pyl v medu imunizuje slabé alergie na tento pyl. Pokud je prachu hodně, ovlivní dokonce i chuť medu.
U běžných fénů a podobných topidel je teplý vzduch protahován kvůli chlazení přes motorek a přes uhlíky, takže se v medu objeví i látky z toho motorku nebo kousky uhlíků z motorku, hlavně u těch nekvalitních fénů.
Vysušovadlo, pokud má být kvalitní, nebude tedy nijak levná věc, bude tam třeba speciální ventilátor, speciální nízkoteplotní topné těleso, nějaké prachové filtry.....

Jinak ale mně napadá, že schopnost zahušťovat zásoby může být daná taky geneticky, ovšem zachytit to by znamenalo minimálně od každého včelstva vytáčet odděleně.

Stojí i nestojí. Pro začínajícího včelaře určitě ano. Mnohému se přiučí a některé věci začne používat a vyplatí se.
Pro zkušeného včelaře tam nic nového není.
Viděl jsem I. díl a II. jsem už nechal ležet.

Letos jsem měl poprvé u 8 včelstev po celou sezónu tenkostěnné úly a celozasíťovaná dna se zasunutou podložkou. Problém se zvýšeným obsahem vody v medu jsem nezaznamenal - měřeno hustoměrem. Obsah vody byl různý, ale vždy pod 18% a to i v případě vytáčení neúplně zavíčkovaných rámků.

Toto vlákno vzniklo jako reakce na můj příspěvek a tak si dovolím reagovat. S většinou vašich názorů a pozorování souhlasím.
Včela reaguje na změnu podmínek a včelař svými zásahy včelu šlechtí (někdo používá pojem řízená či zrychlená evoluce) podle svých potřeb. Stejně i VD se vyvíjí a přizpůsobuje změněným podmínkám (léčiva, chování včelstev, zásahy člověka, ...).
Vzhledem k zavčelení naší země je i vysoká koncentrace VD a i migrace VD je značná. Nelze proto očekávat degeneraci VD jako u uzavřené množiny myší. Naopak budou vznikat nové linie VD a ty nejživotaschopnější přežijí.
Myslím si že VD se nezbavíme a za dvacet let budeme chovat menší všelstva a o to více léčiv budeme používat.
Rojivost bude vyšší než dnes. Veliká část včelařů nedělá selekci a tudíž velká část včelstev se vyvíjí bez zásahů člověka.

Neskusali ste niekto pri vytacani fukat teply vzduch do medometu pomocou pistole ci fenu?Ci sa da nejaka voda vyhnat tymto sposobom.Zaujimali by ma prakticke vysledky,niekde to tusim p.Jindra spominal.Ak by to fungovalo,tiez by som asi upustil od navratu k zateplenym nadstavkom,lebo tenkostenny,bezfalcovy nizky sa mi javi na pracu so vcelami,vytacanie medu a pod.ako neprekonatelny.